Sumó: Tradiční japonský sport

V neděli, 10. března, začíná další vzrušující kapitola v historii sumó, nejprestižnějšího japonského sportu, kdy v Osace začne další velký turnaj. Pokud jste se dosud se sumó nesetkali, máte před sebou jedinečnou příležitost poznat tento fascinující sport, který se považuje za důležitou součást japonské kultury.

Historie :

Sumó není jen sport. Je to důkaz bohatého kulturního dědictví Japonska, který sahá hluboko do minulosti. Jeho kořeny lze vystopovat až do období Heian (794-1185), kdy bylo sumó součástí náboženských rituálů sloužících k uctívání bohů. Později se stalo populární mezi šlechtou, kde se vyvinulo do dnešní podoby jako bojový sport.

V období Edo (1603-1868) se sumó začalo vyvíjet směrem k modernímu sportu. Stalo se populárním mezi samuraji a bylo mezi nimi hojně propagováno jako forma fyzické přípravy a disciplíny. Během tohoto období se také začaly konat veřejné sumó události, které se staly populárními zábavními akcemi pro širokou veřejnost.

Pravidla :

Podobně jako mnoho dalších sportů, má Sumó svá vlastní pravidla a tradice. Jeho základní princip je jednoduchý: dva zápasníci se snaží vyhodit soupeře z kruhu nebo přinutit ho, aby se dotknul země jinou částí těla, než chodidly. K dosažení tohoto cíle se používají různé techniky, které vyžadují sílu, obratnost a strategii.

Zápasy jsou krátké, obvykle trvají jen několik vteřin, ale mohou být plné dramatických zvratů a strategických tahů. Zápasníci jsou povinni dodržovat určitá pravidla ohledně jejich chování v ringu a mimo něj, což zahrnuje rituály před zápasem a během ceremoniálních vstupů na plochu.

Před zápasem provádějí sumó zápasníci složité rituály, které zahrnují ceremoniální vstup na plochu, známý jako dohyō-iri. Tato ceremonie symbolizuje respekt k divákům, soupeřům a tradicím sportu. Po zápasech následuje další sada rituálů, včetně ceremoniálního opouštění plochy a předávání respektu vítězi. Tyto rituály dodávají sumó speciální atmosféru a důstojnost.

Velké turnaje v roce :

Pro mnoho fanoušků sumó jsou tyto velké turnaje vrcholem sezóny. Existuje celkem šest velkých turnajů, které se konají každý rok v Japonsku. Tyto turnaje jsou událostmi nejen pro fanoušky, ale i pro zápasníky, kteří se snaží dosáhnout co nejlepších výsledků a získat uznání svých dovedností.

1. Honbasho - lednový turnaj v Tokiu

2. Harubasho - březnový turnaj v Osace

3. Natsubasho - květnový turnaj v Tokiu

4. Nagoyabasho - červencový turnaj v Nagoyi

5. Akibasho - zářijový turnaj v Tokiu

6. Kyūshū Basho - listopadový turnaj ve Fukuoce

Zápasník s nejvíce výhrami se potom stává vítězem celého turnaje. Spolu se slávou a uznáním získá výherce trofej s názvem Yūshō. Součástí je i finanční odměna, kdy si vítěz nejvyšší úrovně bere částku 10 milionů yenů (cca 1 500 000,- Kč).

Úrovně :

Sumó má hierarchický systém, který se skládá z různých stupňů a úrovní, které určují postavení zápasníka v rámci sumó komunity. Nejvyšší úrovně jsou vyhrazeny pro zápasníky, kteří dosáhli výjimečných výsledků a získali uznání za své dovednosti a úspěchy. Zde je přehled některých klíčových úrovní:

1. Rikishi: Rikishi je obecný termín používaný k označení sumó zápasníka. Všichni sumó zápasníci, bez ohledu na jejich úroveň, jsou nazýváni jako rikishi.

2. Maegashira: Maegashira je vstupní úroveň v profesionálním sumó. Zápasníci v této kategorii jsou obvykle mladí a začínají svou kariéru v profesionálním okruhu. Jsou rozděleni do dvou skupin: Maegashira-jūryō a Maegashira-jūnidan.

3. Sanyaku: Sanyaku je skupina vyšších úrovní v sumó, která zahrnuje tituly Komusubi, Sekiwake a Ozeki. Zápasníci v této kategorii jsou považováni za elitní a dosáhli významných výsledků v předchozích turnajích.

4. Ōzeki: Ōzeki je druhý nejvyšší titul v sumó, který lze dosáhnout. Zápasník, který je povýšen na Ōzeki, je považován za velkého šampiona a má právo účastnit se zvláštních ceremonií a událostí spojených s touto úrovní.

5. Jokozuna: Jokozuna je nejvyšší možná úroveň v sumó. Je to titul udělovaný pouze nejlepším a nejvýznamnějším zápasníkům. Zápasník, který dosáhne titulu Jokozuna, se stává symbolem nejvyšší síly a důstojnosti v sumó a je obdivován jak v Japonsku, tak po celém světě.
   

Každá úroveň v sumó přináší zápasníkovi určité výhody, povinnosti a prestiž. Dosáhnutí vyšší úrovně je pro zápasníka cílem a zároveň ukazatelem jeho schopností a úspěchů v této náročné a prestižní disciplíně.

Český zápasník Sumó v Japonsku :

Pavel Bojar se stal prvním Čechem, který soutěžil v profesionálním sumo v Japonsku. Bojar, rozený v roce 1973, se začal zajímat o sumo během studia na univerzitě. Poté, co dokončil studium, rozhodl se vydat do Japonska, aby se stal profesionálním sumo zápasníkem.

Pavel Bojar se připojil k profesionálnímu sumo pod jménem Takanoyama Shuntarō v roce 2004. Byl známý pro svou relativně malou postavu ve srovnání s ostatními zápasníky. Jeho neobvyklá taktika a obratnost ho však často vedly k úspěchům.

Bojarův příběh inspiroval mnoho lidí v České republice a po celém světě, kteří sledovali jeho úspěchy a cestu v profesionálním sumo. I když jeho kariéra nebyla bez problémů, zanechal trvalý dojem jako první český sumo zápasník v Japonsku.

Sumó je mnohem víc než jen sport. Je to spojení historie, tradice a vášně. Ať už jste dlouhodobý fanoušek, nebo jste teprve tímto článkem objevili kouzlo tohoto fascinujícího sportu, velké turnaje v roce jsou skvělou příležitostí k prozkoumání jeho bohatého dědictví a sledování nejlepších zápasníků světa, jak soupeří o vítězství v legendárních soubojích v dohyō .